Daň z příjmů influencerů a tvůrců obsahu

U daně z příjmů je potřeba nejdřív určit, jestli příjmy řešíte jako fyzická osoba, nebo přes společnost. U fyzické osoby půjde typicky o příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 zákona o daních z příjmů. Pokud je činnost nastavená přes s.r.o., příjmy se evidují v účetnictví společnosti a zdaňují se v dani z příjmů právnických osob.

Rozdíl mezi podnikáním na IČO a přes s.r.o. může být zásadní. Ovlivňuje nejen daň z příjmů, ale také odvody, administrativu, práci s náklady, odpovědnost a způsob, jak si peníze z podnikání vyplácíte.

Je potřeba nezapomenout ani na barter a další nepeněžní odměny, které jsou z pohledu daně z příjmů také relevantní.

Daňové výdaje a náklady influencerů

Pokud příjmy řešíte jako fyzická osoba podle § 7, můžete si obvykle vybrat, jestli uplatníte skutečné výdaje, nebo výdajový paušál. Skutečné výdaje dávají smysl hlavně tehdy, pokud jsou vyšší než paušál nebo pokud chcete pracovat s konkrétními náklady. Paušál je naopak jednodušší, protože nemusíte dokládat každý jednotlivý výdaj.

U s.r.o. je logika podobná, ale postup je jiný. Společnost vede účetnictví a pracuje se skutečnými náklady podle účetních předpisů, přičemž je vždy potřeba zohlednit i daňová pravidla.

U obou forem podnikání může jít například o techniku, software, reklamu, produkci, studio, cestování, služby specialistů, poplatky platforem nebo další výdaje související s tvorbou obsahu.

Živnost a výdajový paušál influencerů

Pokud příjmy z Instagramu řešíte jako fyzická osoba podnikatel, je důležité mít správně nastavené živnostenské oprávnění. V praxi může jít například o reklamní činnost, marketing, tvorbu obsahu, fotografické služby, zprostředkování obchodu, prodej vlastních produktů, kurzy nebo konzultace.

Výdajový paušál je administrativně jednodušší než skutečné výdaje, protože nemusíte dokládat každý jednotlivý náklad. Správné živnostenské oprávnění je ale důležité hlavně tehdy, pokud chcete uplatnit 60% paušál. Pokud činnost spadá pod živnost, typicky volnou živnost, lze zpravidla uplatnit 60% výdajový paušál, maximálně 1 200 000 Kč ročně.

Pokud živnostenské oprávnění chybí nebo příjem pod živnost nespadá, může připadat v úvahu jen 40% paušál, maximálně 800 000 Kč ročně. Rozdíl mezi 60% a 40% paušálem může u vyšších příjmů výrazně ovlivnit daň i odvody.

Pokud uplatňujete skutečné výdaje, procento paušálu neřešíte, ale pořád je dobré mít oprávnění nastavené podle činnosti, kterou skutečně děláte. U s.r.o. se výdajový paušál nepoužívá vůbec, protože společnost pracuje se skutečnými náklady v účetnictví.

Paušální daň influencerů

Další možností pro fyzické osoby je paušální daň. Může zjednodušit administrativu, protože se platí jedna měsíční částka místo samostatné daně z příjmů a záloh na sociální a zdravotní pojištění.

U influencerů ale nemusí být paušální daň vždy nejlepší volbou. Záleží hlavně na výši a typu příjmů, dalších příjmech, skutečných výdajích, případné registraci k DPH, identifikované osobě a tom, zda se paušální režim finančně opravdu vyplatí.

Pokud máte zahraniční platformy, DPH povinnosti, vyšší skutečné náklady nebo více druhů příjmů, dává smysl paušální daň předem propočítat.

Sociální a zdravotní pojištění u influencerů

Pokud příjmy z Instagramu řešíte jako podnikání na IČO, nejde jen o daň z příjmů. Je potřeba myslet také na sociální a zdravotní pojištění a podat přehledy pro zdravotní pojišťovnu a ČSSZ.

To, že jde jen o menší přivýdělek, neznamená automaticky, že se sociální a zdravotní pojištění neřeší. Vedle daňového přiznání je potřeba posoudit také dopad na pojistné a související přehledy.

Pokud je činnost nastavená přes s.r.o., příjmy z Instagramu patří společnosti, ne automaticky vám osobně. Sociální a zdravotní pojištění se pak řeší podle toho, jak si peníze ze společnosti vyplácíte, například formou mzdy, odměny jednatele nebo podílu na zisku.

Pokud nemáte zaměstnání, nejste OSVČ ani za vás neplatí zdravotní pojištění stát, je potřeba pohlídat také zdravotní pojištění jako osoba bez zdanitelných příjmů.

Obrat pro DPH u influencerů

Do obratu pro účely DPH vstupují hlavně tuzemská plnění. U influencerů půjde typicky o spolupráce s českými firmami, českými značkami, českými agenturami nebo prodej českým zákazníkům.

Pokud influencer fakturuje české firmě za propagaci produktu, tento příjem se zpravidla počítá do obratu pro DPH. Stejně tak se do obratu mohou počítat příjmy z vlastního prodeje v ČR, například konzultace, služby, online kurzy, fyzické produkty nebo jiné tuzemské prodeje.

Od roku 2025 se obrat pro povinnou registraci k DPH sleduje za kalendářní rok. Důležité jsou dva limity: 2 000 000 Kč a 2 536 500 Kč. Nižší limit zpravidla vede k plátcovství od 1. ledna následujícího roku, vyšší limit k plátcovství už od následujícího dne po překročení.

DPH a identifikovaná osoba u influencerů

U influencerů není DPH jen otázka obratu 2 000 000 Kč. Povinnosti mohou vzniknout i kvůli zahraničním spolupracím, přijatým službám ze zahraničí nebo prodeji zákazníkům v EU.

DPH u zahraničních spoluprací na Instagramu

Pokud propagaci objednává zahraniční značka, agentura nebo firma, je potřeba řešit, komu službu skutečně poskytujete a kde tento subjekt sídlí. U reklamních a marketingových služeb poskytovaných podnikateli se místo plnění obvykle řídí sídlem příjemce služby.

Prakticky to znamená, že českou DPH z takové faktury zpravidla neodvádíte a příjem se obvykle nezapočítává do českého obratu pro DPH. Neznamená to ale, že se DPH vůbec neřeší. U služeb pro podnikatele z jiného členského státu EU může vzniknout povinnost registrace jako identifikovaná osoba a podání souhrnného hlášení. U služeb mimo EU se souhrnné hlášení nepodává.

Identifikovaná osoba u influencerů: přijaté služby ze zahraničí

Druhá častá situace je opačná: sami přijímáte službu ze zahraničí. Typicky jde o poplatek platformy, affiliate sítě, platební brány, reklamního systému, softwaru nebo jiného online nástroje.

Pokud nejste plátce DPH a přijmete službu od zahraniční osoby povinné k dani s místem plnění v ČR, vznikne povinnost registrace jako identifikovaná osoba dnem přijetí. Prakticky to znamená, že odvádíte českou DPH z přijaté zahraniční služby, i když jste stále pod hranicí 2 000 000 Kč.

Na rozdíl od plátce DPH si identifikovaná osoba tuto daň obvykle nemůže odečíst. DPH ze zahraničních poplatků tak může snížit částku, která vám ze spolupráce reálně zůstane.

Proto se vyplatí neřešit jen výši odměny, ale i podmínky spolupráce a výplatní reporty. Právě z nich může vyplývat, kdo komu poskytuje službu, jaké poplatky se strhávají a jestli z toho nevzniká povinnost k DPH.

Prodej produktů a OSS: DPH v zahraničí

Pokud přes Instagram prodáváte vlastní produkty nebo služby, DPH se neřídí tím, že zákazník přišel z Instagramu. Rozhodující je, co prodáváte, komu prodáváte a jak prodej probíhá.

Jinak se řeší prodej fyzického zboží, jinak individuální konzultace, jinak online kurz a jinak digitální obsah ke stažení. Rozdíl je také v tom, jestli prodáváte zákazníkům v Česku, firmám, nebo konečným zákazníkům v jiných státech EU.

U digitálních produktů nebo elektronicky poskytovaných služeb prodávaných konečným zákazníkům v EU může vzniknout povinnost řešit DPH ve státě zákazníka. Typicky může jít například o e-booky, šablony, online obsah, digitální materiály nebo jiné elektronicky dodávané produkty.

OSS není samostatná daň navíc, ale zjednodušení. Pokud se vás zahraniční DPH týká, můžete ji u vybraných přeshraničních prodejů konečným zákazníkům v EU odvádět přes jedno místo, například přes ČR, místo registrace v každém jednotlivém státě.

U menších prodejů je potřeba hlídat také limit 10 000 EUR pro vybraná přeshraniční plnění v EU. Po jeho překročení se u těchto prodejů zpravidla začne řešit DPH podle státu zákazníka a právě tehdy může být OSS praktické řešení.

Prakticky tedy nestačí říct „prodávám přes Instagram“. Pokud prodáváte digitální produkt zákazníkovi z jiné země EU, je potřeba řešit, zda zůstáváte v českém režimu, nebo už se dostáváte do DPH ve státě zákazníka.

Dobrovolná registrace k DPH u influencerů

Pokud vám kvůli zahraničním službám vzniká povinnost identifikované osoby, může dávat smysl zvážit dobrovolnou registraci k DPH.

Typicky jde o situaci, kdy přijímáte službu od zahraničního dodavatele, například platformu, reklamu, software, platební bránu nebo zprostředkování. Nejde tedy o to, že vám někdo ze zahraničí platí, ale o opačný směr: vy přijímáte službu ze zahraničí.

Jako identifikovaná osoba z takové služby obvykle odvedete českou DPH, ale nemáte nárok na odpočet. Tato DPH se tak stává skutečným nákladem a snižuje výhodnost spolupráce nebo celé platformy.

Plátce DPH je v jiné situaci. Daň z přijaté zahraniční služby sice také přizná, ale za splnění zákonných podmínek si ji může zároveň uplatnit jako odpočet. U zahraničních služeb tak může být dopad na DPH neutrální.

Dobrovolná registrace ale nemusí být vždy výhodná. Proto je potřeba dopředu posoudit, jestli se v konkrétní situaci opravdu vyplatí, hlavně podle typu příjmů, nákladů, zákazníků a nastavení spoluprací.